ne vsechny dny jsou HAPPY....

Ahooooj, tak jsem tu zas;), odpadl nam trenink, takze muzu neco napisat:))
Ted sem si cetla jeden clanek, ktery psala ma kamaradka, dost depresivni, pise tam, jak je jeji zivot na prd...
Tak, aby si nemyslela, ze jenom ona se citi spatne, musim napsat, jak sem se citila JA v pondeli... To byl vubec nejhorsi den, od ty doby, co jsem tady, V Americe... Zacalo to tim, ze jsem jako obvykle mluvila v nedeli s nasima, vzdycky se na to moc tesim, ale tentokrat jsem potom byla moc smutna, nevim proc, proste se mi chtelo domu, sla jsem ale pak spat a nejak me to preslo, druhej den se mi styskalo snad nejvic, chtela sem byt doma, s nasima, prateli, pejskama, bylo to fakt hrozny, mozna to nechapete, proc chci bejt doma, treba, jak nekteri reknete, je tam nuda a musite se ucit a tak ,ale ja proste chtela domu, ve skole to bylo na pytel ,pisemky nedopadly extra dobre, ne ze by mi zrovna tohle vadilo, ale citila jsem se este hur, ze jsem uplne blba, kdyz nemuzu zvladnout ani takovy primitivni veci ,pak jsme meli volleyball, zapas. A ja bohuzel hrala, zkazila jsem, co jsem mohla a to uz bylo prilis, proste jsem to nevydrzela a bulela jak depka:)
Nikdo mi ale nic nevycital a vsici na me byli moc hodni, ale ja bulela dal, citila jsem se fakt bidne, nedozla jsme si predtavit, jak to tady vydrzim az do cervna...
Ale vite, co? Druhej den to bylo lepsi... skola, vsecko, nasi mi napsali maila, at si z toho nic nedelam a ja se citila lip..a navic, jeden kluk mi hodil do krinky dopis, ze kdyz budu neco potrebovat, ze sem byla smutna, at klidne reknu, ze mi kdykoliv pomuze, hezky ne?
Takze danko, nezoufej, neboj, zlepsi se to, kdyz sem byla doma, citila jsem se nekdy stejne, ze se akorat ucim a kde nic tu nic.. a kluka jsem uz taky nemela pekne dlouho:), tak nezoufej, nekdo se urcite najde..vis, co mozna pomuze? zkus si najit nejakej krouzek, cokoliv, kde by si mohla potakat nove lidi, to opravdu pomuze... Musim bezet, segra uz u mne postava, ach jooo...
Tak zase priste:)
Mejte se...
Vase Kacenka